Skutečná deprese je stav, kdy se už i při skupinovém sexu stále cítíš poněkud osamělý !

1-Run baby run

9. dubna 2009 v 15:25 | E. |  Temporary Insanity
Zamyšleně hledím do jídelního lístku a snažím se nevnímat dusno u našeho stolu.
Babička, tátova matka, nás přijela navštívit z Corbin City a jakmile se objevila na prahu našeho domu, neustále si na něco stěžovala.
Jak byla cesta nepohodlná, jak už nikdy nebude cestovat vlakem a po prohlídce našeho domu se stěžování zdvojnásobilo.
,,Drahoušku, ten obývací pokoj byste měli znovu vymalovat. A jinou barvou, ta zelená se sem moc nehodí."a další milion podobných narážek.
,,Tak co si dáš?"zeptá se mě máma.
Než stačím odpovědět, neodpustí si babička:,,Nechápu, proč chodíte do tak předražených restaurací…."
,,Cliff Park Inn není zase tak drahá."skočí jí máma do řeči.
,,U nás v Corbin City…."
,,Dám si Asijská kachní prsíčka. A kolu."přeruším je.
,,Kola má v sobě zbytečně moc cukru."mudruje babička.
,,Nechala jsem si v autě mp3.Tati , dáš mi klíče?"
,,To chceš poslouchat i u jídla?"podiví se táta.
,,Pořád lepší, než poslouchat vaše hádky."řeknu s pohledem na babičce.
Ta se hluboce urazí a vstane od stolu:,,To tady taky vůbec nemusím být."

If that's the way you want it
Well there you go

Táta mi se zachmuřeným pohledem podá klíčky.
Pokrčím rameny a vyrazím k východu. Seběhnu pár schůdků a otevřu auto.
Posadím se na místo vedle řidiče, zavřu dveře, do uší si dám sluchátka a zapnu I'm sorry od Flyleaf.
Zavřu oči a snažím se uvolnit.
I'm sorry. I don't mean to remember.
It's true that I dream less often
I'm not ashamed of that long december.
Your hand's coming down again

Nejspíš jsem usnula.
Probudím se ve své posteli a zmateně těkám očima po pokoji.
Kolik je asi hodin? A jak jsem se dostala do postele?
Pomalu se posadím a pohlédnu na budík.
3:15.
Uh, měla bych se začít bát, 3:15 zemřeš.
Nad tou představou se musím uchichtnout.
Vstanu z postele a ze skříně si vezmu čisté pyžamo.
Vysvleču se ze včerejšího oblečení a obleču si černé tílko a kraťasy.
Nějak se mi ale nechce dál spát.
Vyjdu ven z pokoje, zívnu a jdu dolů do kuchyně.
Naliju si sklenici vody a posadím se ke stolu.
Udělala jsem si vůbec všechny úkoly do školy?
Asi jo.
Test z dějepisu, hmm.
Na ten jsem se ani nedívala.
Okamžitě běžím ro sešit a vrátím se zpátky. Rozsvítím malou lampičku a nalistuju druhou světovou. Po pár odstavcích už se mi klíží oči a pomalu mi klesá hlava na stůl.
Trhnu sebou.
Nesmím spát. Test z dějepisu!
Jen na chvilku zavřu oči …okay, jdu si zpátky lehnout.

Ráno mám velké fofry, jelikož se vzbudím ve čtvrt na osm.
Sakra! Rychle přeběhnu do koupelny, opláchnu si obličej, vyčistím zuby a pak zase zpátky do pokoje, kde se obleču do černých pletených šatů a vlasy si učešu a stáhnu do culíku.
Ještě naházím do batohu pár učebnic a seběhnu dolů do haly.
,,Dobré ráno."zahulákám tak, aby mě bylo slyšet do kuchyně.
,,Ahoj zlato."pozdraví mě babička a podá mi oběd. Strčím ho do batohu s cílem ho později vyhodit. Nedivila bych se kdyby byl otrávený.
Zamračím se.
,,Kde jsou naši?"
,,Víš, kvůli tomu jsem tady. Museli narychlo odjet do Mexika, pracovně samozřejmě.
Tak tě tady budu na pár dní hlídat."
Ušklíbnu se.
,,Proč jsi mě nevzbudila?"zeptám se během hledání mých bot.
,,Neměla jsem čas. Měla sis nastavit budíka."
Bezva, ta mi tady chyběla. Nechápu, proč jsem tady nemohla zůstat sama.
Vždyť je mi sedmnáct, sakra.
Konečně zahlídnu své černé žabky, ještě vezmu z věšáku klíče, mikinu a bez pozdravu vyjdu před dům.

Než se dostanu na Severní Warnutovu ulici, kde sídlí naše škola, zdrží mě Kelly, kterou potkám u výlohy Sunday Music, jak si prohlíží nejnovější cédéčka.
,,Abby? Jsi to ty? Ty ses nějak vybarvila."spustí místo pozdravu.
Pravda, na začátku roku jsem si barvila vlasy na jasně rudou.
,,Ty ses taky změnila."uznám při pohledu na její piercing v nose a malé k vytetované na zápěstí.
Dlouho jsme se neviděly.
Naposledy v osmé třídě, kdy jsme nebyly zrovna velké kámošky.
Když pak ke konci roku odešla, roky jsem o ní ani neslyšela.
Tohle je veliké překvapení.

,,Ještě pořád tvoje máma pracuje v tom salónu? Potřebuju si udělat nehty."vysvětlí a vytáhne z kabelky balíček cigaret.
,,Kouříš?"nabídne mi.
Zavrtím hlavou.
,,Myslela jsem si to."pousměje se.
,,Kelly, ráda jsem tě viděla, ale musím do školy."pohlédnu nervózně na hodinky.
Přikývne.
,,Hele, víš co? Napíšu ti svý číslo a jestli budeš potřebovat pokecat, zavolej."
Načmárá na papírek rtěnkou pár čísel a podá mi ho.
Schovám si ho do peněženky.
,,Tak se měj."rozloučím se.
,,Nápodobně."popotáhne z cigarety.
Rozhovor s Kelly mi docela zlepší náladu.
Do honosné školní budovy vstoupím s úsměvem na rtech, který mi nezkazí ani písemka z dějepisu, na kterou jsem se naštěstí ráno aspoň podívala.
Zbytek dne ubíhá strašně rychle, angličtinu, tělocvik, zeměpis, informatiku a matematiku zvládnu levou zadní a na cestě ze školy si dokonce prozpěvuju refrén American Idiot.
Když dorazím domů, vyběhnu schody nahoru a ve svém pokoji zapnu přehrávač na plné pecky.
I feel this sickness grow inside me
Black out the sky so she won't find me
I feel this sickness grow inside me
She can blind me take my life

V mém hlasitém zpívání a přehrabováním se ve skříni mě vyruší babička.
,,Vypni tu zpropadenou muziku! Jde to slyšet až na druhý konec města."zhrozí se.
Ušklíbnu se a přidám na hlasitosti.
,,Tady se všichni zbláznili."utrousí při cestě do svého pokoje.
Pokrčím nad ní rameny a dál se věnuju své skříni.
Najdu staré džíny s vydřenými koleny, které nevypadají vůbec špatně a dlouhé letní šaty, na které už jsem dočista zapomněla.

Kolem páté hodiny se rozhodnu zavolat Kelly.
Zvedne to okamžitě.
,,Ahoj Kelly, tady je Abby."řeknu.
,,Jé, Abby, to jsem ráda že voláš. Zrovna jsem chtěla někam zajít, přidáš se?"zeptá se mě vesele. Pořád mi připadá podivný, že se bavím s Kelly.
,,Okay. Co podniknem?" Všimnu si, že u dveří stojí babička a nenápadně poslouchá.
Věnuju jí sladký úsměv a zavřu jí dveře před nosem.
,,No, znáš ten bar u Nebožtíka? Třeba v šest?" navrhne. Skvělé, aspoň vypadnu z tohohle blázince.
,,Dobře, tak v šest. Zatím."zavěsím a seběhnu po schodech dolů do kuchyně. Z ledničky vytáhnu bagetu a mléko a naliju si trochu do sklenice.
,,Kdo to byl?"vybafne na mě babička zezadu, až se málem pobryndám.
,,Lekla jsem se."zamračím se.
Jí to ale nejspíš nezajímá, stále stojí na místě a upírá na mě svůj zkoumavý pohled.
,,Kamarádka."odpovím prostě a odejdu zpátky do pokoje, abych se připravila.
Get ready it's show time
Got nothing to lose but you
And now I've made up my mind

Obléknu si džínovou minisukni a černý top. V koupelně si pak udělám oční linky, rty zvýrazním rudou rtěnkou a spokojeně se podívám do zrcadla.
Vezmu si kabelku a pádím zase dolů.
Jelikož nikde nezastihnu babičku, napíšu jí stručná vzkaz, že se vrátím brzo a položím ho na kuchyňskou linku.
Pohlédnu na hodiny, tři čtvrtě, musím pohnout.
Obuju si své oblíbené tenisky, přehodím přes ramena mikinu a vyjdu do horkého večera.

Před barem už netrpělivě přešlapuje Kelly s partou starších kluků. Tipuju jim tak dvacet.
Nejistě na ně mávnu a připojím se k nim.
,,Ahoj."pozdraví mě zvesela Kelly. ,,Kluci, tohle je moje kamarádka Abby. Abby tohle je Erick, John a Ricky."
,,Těší mě."hlesnu.
Kelly se zavěsí do Johna a Rickyho, Erick se připojí ke mně.
,,Sluší ti to."pošeptá mi do ucha. Lehce se od něj odtáhnu.
Brzdi chlapečku nebo budeš litovat.
Vešli jsme dovnitř a našli si malý stoleček blízko parketu.
,,Kdopak si se mnou zatančí?"zahihňá se Kelly. Mám pocit, že se před tím něčeho napila. A pomerančový džus to nebyl.
Johna nemusela pobízet dvakrát, okamžitě se zvedne a s rukou kolem jejích ramen ji vede na parket.
Erick na mě mrkne a zeptá se:,,Nechceš si taky zatancovat?"
Nejistě přikývnu. Doufám, že nedělám chybu.
A aby toho nebylo málo, začnou hrát ploužák.
Erick se ke mně přitiskne jak nejvíc to jde a rukou pomalu sjede na můj zadek. Okamžitě ji posunu zpátky na můj pas.
Ale on nedá pokoj.
,,Nechceš se jít projít?"prohodí uprostřed písničky.
Tak s takovýma se chodí Kelly bavit? Ať si dělá co chce, ale mě do toho zatahovat nemusí.
A já si ještě myslela, že něco podniknem jen my dvě.
,,Nemám zájem."vytrhnu se mu a posadím se zpátky ke stolu.
,,Erick na tebe něco zkoušel?"zeptá se Ricky pobaveně.
Neodpovím mu.
,,To je vůl."zasměje se a napije se piva.
,,Asi už půjdu domů."prohlásím po pár minutách ticha.
,,Jak chceš."pokrčí rameny.
Už se nemůžu dočkat, až si doma dám ledovou sprchu a smyju ze sebe Erickovy odporné dotyky.
,,Vyřídíš Kelly, že už jsem šla?"
,,Jasně."
,,Tak se měj."
Vezmu kabelku a co nejrychleji vypadnu z baru.
Cestou po Apple Alley mě přepadne divný pocit. Nenápadně se ohlédnu.
Něco se tam mihlo. Ne, to se mi určitě zdá.
Stín, blížící se ke mně.
Lampa nade mnou zhasne. Jsem sama v tmavé ulici a ještě mě někdo pronásleduje. Skvělý.
Rozeběhla jsem se směrem k nejbližší lampě.
Ten někdo utíkal za mnou.
Zrychlila jsem. Proč tu nikdo není? Přece nemůže být tak pozdě.
,,Abby!"
Zastavím se. Ten hlas je mi
povědomý.
Otočím se a strnu.
,,Ericku? Ty mě sleduješ?"
,,Překvapení."zazubí se. Obrátím oči v sloup.
,,Nech mě být."chci jít dál, ale on mě chytne za paži.
Snažím se mu vytrhnout, ale on drží pevně.
,,Pusť mě!"vykřiknu.
Jen se pohrdavě zasměje.
,,Co ode mě chceš?"zkusím to znovu. Mlčí.
Ještě zvětší stisk a druhou rukou mě pohladí po vlasech. Ucuknu.
,,Nebraň se."zašeptá mi do ucha.
Nečekám na to, až mě tady znásilní.Kopnu ho do rozkroku.
Erick se zkroutí bolestí na chodníku.
Okamžitě se rozeběhnu domů.
Když už jsem u dveří a odemykám, trochu se mi uleví.
Zapadnu do domu a zamknu za sebou.
Opřu se o dveře a sjedu na podlahu.
Proč jsem proboha dneska někam chodila?
,,Kdo je tam?"uslyším babičku dupat po schodech. Asi si myslí, že tím někoho vyplaší. Přes vážnost situace se musím smát.
Rychle se postavím a uklidním ji:,,To jsem já, babi."
Sejde dolů až ke mně a podiví se:,,Ty jsi tu tak brzo?"
Podívám se na hodiny na kuchyňském stole. Osm?
,,Nějak mě to nebavilo."hlesnu.
Babička mě dál nezpovídá, zaleze zpátky nahoru.
Naliju si sklenici mléka a ze skříňky vytáhnu sušenky.
Vyběhnu schody nahoru a zavřu se v pokoji.
Zapálím si svíčku a položím si ji na stůl.
Nechám potichu hrát přehrávač, svleču se a zalezu do peřin.
Strčím si do pusy sušenku a zapiju ji mlékem.

If you want more of this
We can push out, sell out, die out
So you'll shut up and stay sleeping
With my screaming in your itching ears…

Teď se můžu jen modlit, abych co nejdřív usnula….


P.S.:Druhá kapitola už brzy:)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siky_tvá drahá a šibnutá sestřenka xDD Siky_tvá drahá a šibnutá sestřenka xDD | 20. května 2009 v 13:06 | Reagovat

oh, krása, krása... jak už jsem říkala... *_*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama