Skutečná deprese je stav, kdy se už i při skupinovém sexu stále cítíš poněkud osamělý !

So I thought

15. dubna 2009 v 14:21 | E.
Lehce jsem se pousmál, když Ricky vylezl na malé pódium a nervózně si odkašlal.
Včera mi celou dobu opakoval, že školní besídky jsou největší kraviny na světě a že nechápe, jak se k tomuhle mohl nechat přemluvit.
A teď tu stál, ruce se mu lehce klepaly a já věděl, že by teď nejraději byl neviditelný.
Letmo se na mě podíval a já mu naznačil, že mu držím palce.
Všechno bude v pohodě. Pomyslel jsem si. A on se, jakoby mě slyšel, usmál.
Ušlo mi něco? Jakoby uměl číst myšlenky. Což je nesmysl, tohle přece lidé neumějí.
Nemůžou. Nebo ano?
Smrdíš jako prase, Ricky.
Rychle po mě střelil pohledem.
Takže celou dobu ví, na co myslím? Zajímavé.
Ricky rty naznačil:To si piš.
Pak už ho učitel uvedl a Ricky spustil Shakespearův sonet.

Nemluvte o tom, že lásce dvou věrných duší jsou v cestě překážky!
Kdopak by láskou zval cit, jenž se změní sám, sotvaže změnu tuší,
a jenž by za zradu sám ihned zrazoval!


Ach, to ne! Láska je maják, jenž hledí z dálky vždy pevně bouřím vstříc
jak neotřesná stráž, láska, toť stálice pro všechny bludné bárky,
jejíž vliv nezměříš, ač její výšku znáš.


Ach, to ne! Láska je maják, jenž hledí z dálky vždy pevně bouřím vstříc
jak neotřesná stráž, láska, toť stálice pro všechny bludné bárky,
jejíž vliv nezměříš, ač její výšku znáš.


Láska, to není jen blázen let, i když krásu růžových rtů a líc podetne kosa dnů,
láska, ta nemíjí jak míjivý běh Času, ta všechno přetrvá a jde až do hrobu.


A jestli je to blud, jejž bych sám dosvědčoval,
pak nikdy nepsal jsem a nikdo nemiloval!

Uklonil se a sestoupil dolů z pódia. Proč jsi mi to neřekl dřív?
,,Každý máme svá tajemství. A navíc, ty bys mi věřil?"odpověděl na mou myšlenou otázku.
Pochybuješ o mě?
,,Samozřejmě, že ne. Jen..zapomeneme na to, okay? Teď to víš."
Přikývl jsem a spolu s Rickym jsme vyšli z tělocvičny.
,,Jak dlouho už to….ovládáš?"zajímalo mě.
Zamyslel se.
,,Už když mi bylo tak pět, začínaly se mi v hlavě ozývat hlasy. Myslel jsem si, že si pro mě jdou strašidla." Zasmál se. ,,Později už jsem si na to zvyknul a naučil se to ovládat. Někdy se to vážně hodí. Například ve škole…"
To si dokážu představit.
,,A ví o tom tví rodiče?"
Zavrtěl hlavou.
Chápal jsem to. Asi bych to taky neřekl. Akorát by mě poslali k psychiatrovi.
,,Už vaše úplně vidím."uchechtl se Ricky.
,,Mohl bys přestat komentovat mé myšlenky?"založil jsem ruce v bok.
Ricky se ušklíbl. ,,Abych řekl pravdu…ne."
Dloubnul jsem do něho loktem. Začali jsme se pošťuchovat, až se po nás začali dívat lidi.
Bylo mi to jedno. Byl jsem šťastný, protože jsem měl toho nejlepšího kamaráda, jakého si jen umíte představit.
Ricky se po mně s úsměvem podíval.
A umíme komunikovat i beze slov….


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama