Skutečná deprese je stav, kdy se už i při skupinovém sexu stále cítíš poněkud osamělý !

(1)Work

9. května 2009 v 13:26 | E. |  Black Eye Shadows
Usadil jsem se za učitelský stůl a rozhlédl se po třídě. ,,Chybí někdo?"
Brýlatá holka v první lavici mi nesměle oznámila:,,Edwin Thompson."
,,Neví někdo, co s ním je?"zajímal jsem se.
Nikdo neodpověděl.
Zrovna když už jsem se ho chystal zapsat, rozrazily se dveře a objevil se v nich vysoký blonďatý kluk.
Jediné, na co jsem se zmohl, bylo jen zírat.
Sakra, to mi ještě chybělo, mít tak krásného kluka ve třídě.
,,Promiňte, zaspal jsem."řekl jako by se nechumelilo a posadil se na své místo (poslední lavice u ona).
Škoda, takhle na něho moc dobře neuvidím.
Přikývl jsem a s povzdechem se postavil před tabuli.
,,Jmenuji se Duncan Hale a jsem váš nový třídní učitel…"

V mém malém kabinetu jsem se potkal s angličtinářkou Woodsovou.
,,Zdravím."pozdravil jsem ji neformálně.
Vzhlédla od stolu a usmála se:,,Ahoj. Ty musíš být Duncan, že jo?"
,,Jo."
,,Já jsem Lois."
Podali jsme si ruce a pak jsem si sednul ke svému stolu. Lois byla mladá brunetka, mohla být jen o pár let starší než já. Na obličeji jí pořád pohrával úsměv, z čehož jsem usoudil, že se s ní nebudu nudit.
Na stolu nebylo kromě lampy nic, proto jsem začal z batohu vytahovat různé důležité věci, jako například mé pouzdro s tužkami, pár sešitů a do zásuvky jsem položil pár učebnic. Prozatím.
,,Co učíš?"prolomila Lois ticho.
,,Tělocvik a angličtinu."
,,Zajímavá kombinace."konstatovala.
Pokrčil jsem rameny. Podíval jsem se na hodinky a rychle opustil kabinet. Čekala mě ještě nějaká hodina, spíš si zase budeme jenom povídat. Co jiného taky dělat první den?
Ta myšlenka mě donutila zavzpomínat na můj první den na střední.
Moc jsem nezapadl. Sedával jsem většinou sám a snažil se nevnímat obličeje mých spolužáků.

Na oběd jsem šel docela pozdě, protože jsem musel řešit incident s nějakými staršími kluky.
Šikana. Jen při tomhle slově jsem se otřásl. Necelých devět let zpátky, druhák.
Byl jsem ten "divnej". Jen proto, že jsem se dobře učil a nosil brýle.
Díky bohu, že jsem později podstoupil operaci očí a brýle už nemusím nosit.
Kuchařky mi na tác naložily nějaký podivně vypadající sajrajt a já odpochodoval k učitelskému stolu.
Seděla tam jenom Greenová, která učí hudebku, myslím. A pak Clive, můj kamarád a spolubydlící. Známe se od střední.
,,Tak jaký byl první den?"zeptal se mě, jakmile jsem si přisedl naproti němu.
,,Ušlo to. Mám docela pohodovou třídu."odpověděl jsem.
Clive se smutně usmál. ,,To já mám tu nejhorší. Jsou drzí a vůbec mě neposlouchají. Zeptám se ředitele, jestli to nepůjde ještě nějak pozměnit, ale pochybuju."
,,Určitě to nebude tak zlý. A máš tam aspoň nějaký hezký holky?"popíchl jsem ho.
,,Vtipný."ušklíbl se. ,,Přestaň prosím narážet na moji sexuální orientaci, vzhledem k tomu, že jsi na tom úplně stejně jako já."
Greenové vedle nás zaskočila brokolice. Clive jí nevzrušeně začal bušit do zad.
,,Dobrý?"optal se bez zájmu, ale Greenová se od něj odtáhla a radši odešla.
,,Myslím, že to tu bude fakt super."prohodil jsem ironicky.
,,Si piš."
Začal jsem se rejpat v tom "jídle".
Sice tam bylo hodně zeleniny, kterou já fakt miluju, ale po pozřetí prvního kousku jsem se ujistil, že na oběd si radši budu brát sendvič.
Odnesl jsem tác a opustil jídelnu. Na chodbě jsem se dal doprava, z kabinetu jsem si vzal věci a vypadl ze školy.
Na parkovišti jsem se připojil ke Clivovi, nasedl jsem k němu do auta a rozjeli jsme se domů.
,,Kde máš vlastně kabinet?"napadlo mě.
Znechuceně se zašklebil. ,,Na konci chodby v prvním patře. S Greenovou."
Vyprsknul jsem smíchy.
,,To…jako fakt?"dostal jsem ze sebe během smíchu.
,,Celou dobu se na mě znechuceně dívá. Bože, já chci pryč!!!"stěžoval si.
,,Tu babu nám byl čert dlužen."zahihňal jsem se.
,,Nesnáším ty zkurvený homofoby."řekl naštvaně.
S tím jsem musel souhlasit.
,,Víš co, zítra se k tobě stavím. Můžem hrát zamilovaný pár."dloubl jsem ho do žeber.
,,To se opovaž!"vykřikl. ,,A nerozptyluj mě při řízení nebo se zítřka ani nedožijem."
Zbytek cesty jsme mlčeli. Když Clive konečně zaparkoval před malým činžákem, vystoupil jsem a vydal se ke vchodu.
Vyšel jsem schody do třetího patra a odemknul dveře od našeho bytu.
Odhodil jsem klíčky na botník a vyzul si boty.
Vešel jsem do svého pokoje a zapnul na plný pecky rádio.
Začal jsem se převlíkat, když se ozvalo bouchnutí dveří. Clive už přišel.
Celý večer jsem strávil pročítáním nějakých materiálů do školy, až mi z toho málem hráblo. Možná to přeháním, ale jistota je jistota. Přece jenom, teď už budu doopravdy učit. Co když budu mít vokno? To se mi stává docela často, když jsem nervózní.
A ještě ke všemu je ten kluk, Edwin. Před ním budu milionkrát nervóznější než normálně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siky_tvá drahá a šibnutá sestřenka xDD Siky_tvá drahá a šibnutá sestřenka xDD | 20. května 2009 v 13:08 | Reagovat

a tož tuhle povídku žeru... piš, piš, je to úžasné a já su napnutá jak trencle... xDD
(dvojsmyslyly, však víš:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama